Běhat po doktorech mě nebaví

Každý, kdo uběhne jen o trochu dále než k autobusové zastávce, ví co jsou natažené svaly a jiné lokální komplikace. Sebemenší problém dokáže pěkně otrávit život každému běžci, větší nebo zanedbané problémy lehce přerostou běžci přes hlavu a pak místo po lese běhá po doktorech. Vím o tom svoje, můj zdravotní stav se zásadním způsobem podepsal na sezóně 2017.

Nejdříve přemýšlím nad otázkou, než začnu bádat nad odpovědí. Znám to z praxe diagnostika a analytika. Na špatnou otázku nemůžete nikdy najít správnou odpověď! Zvítězil jsem v okamžiku, když jsem si řekl „Když nebudu mít žádné zdravotní problémy, nebudu muset řešit rychlost uzdravení!“ Přichází jen jeden scénář, PREVENCE. Co to ale znamená? Do čeho všeho vstupuje? Co všechno mění?

Neptám se, co si myslíte o návštěvách fyzioterapeuta v době, kdy vás nic nebolí. Nepochybuji o tom, že i mnozí fyzioterapeuti by mi doporučili raději psychiatra. FyzioBuddy ale není „běžná“ fyzioterapeutická klinika, neboť Tereza Škrampalová není „běžný“ fyzioterapeut. Spojila svoje zkušenosti s vrcholovým sportem s osobním přístupem k prevenci. „Jen zdravý sportovec může mít dlouhodobě udržitelné výkony.“ Jsem důkazem, že tato myšlenka skutečně funguje. V kombinaci s týmem SURVIVAL, kde mimo jiné řeším regeneraci, jsem našel cestu. Pomalý růst s prioritou kvality je pro mne výrazně přínosnější, než dynamický růst za každou cenu. Je to věcí vnitřní motivace. Dlouhá cesta k lepším sportovním výsledkům mě začala bavit a sport mi začal měnit pohled na svět.

Terezo, co si myslíte o stále rostoucím zájmu o běh? Roste vám i klientela? Je z vašeho odborného pohledu běh zdravý prospěšný?

„Jsme rádi, pokud si lidé v této době „sedavé“ najdou čas na jakýkoliv pohyb. A běh je v tomto ohledu velmi dobrou volbou, protože vedle chůze se jedná o nejpřirozenější pohyb. Lidé se pak k nám dostávají hlavně ze dvou důvodů. V tom lepším případě jsou to běžci, kteří se chtějí v tréninku vyvíjet, jak výkonnostně, tak kvalitou provedení. Ono to vlastně ani jinak nejde, pokud uvažujeme o maximálních výkonech pro daného jedince. V opačném případě jsou to bohužel lidé, které k nám dovedou bolesti. Běh je jednoznačně prospěšný. Troufám si říci, že v současné době, kdy je možné nedostatek pohybu označit bez "pardónu" za globální problém, bude běh i s ignorováním všech technických chyb a nedostatků na pohybovém aparátu daného jedince v mnoha případech prospěšným nástrojem v otázce jistých zdravotních obtíží. Berte však prosím tuto informaci s rezervou, vše má svá pro a proti. My bychom si samozřejmě přáli, abychom mohli vše ladit k ideálu a pouštět lidi k běhání v situaci, kdy bude běh čistě prospěšný. Situace je však tak tristní, že občas volíme cestu menšího zla.“

Jak je to s běžci nad 40 let? Proč mnozí profesionálové končí s vážnými zdravotní problémy a někteří výkonnostní běžci běhají do penzijního věku?

„Zde záleží na několika faktorech. Jedním z nich je genetika. Příkladem mohou být někteří top světoví sportovci, kteří měli nebo mají tu nejlepší možnou péči, ale i tak je kosí zranění za zraněním.

Dalším je rozvoj pohybových schopností a celkově organismu v dětském věku. Pokud budeme chtít mít malého super šampióna, pravděpodobně z něho ve 30 letech bude odrovnaný sportovec s žádankou na invalidní důchod. To samé platí i u ambiciózních jedinců, kteří si v rámci plnění svých kariérních cílů najednou ve 40 vzpomenou, bez jakékoliv předchozí zkušenosti s výraznějším pohybem, že zlatá olympijská jim ještě chybí. Pro dlouhodobé sportování bez bolesti s možností vysoké výkonnosti je, dle mého názoru, nejlepším receptem postupný rozvoj nespecifických pohybových dovedností již od nejútlejšího věku a to ve všech směrech s případnou specializací v pozdějším dětském věku.“

Jak jsou na tom rekreační a výkonnostní běžci, kteří nemají kolem sebe kolektiv profesionálů z mnoha oborů?

„Znám několik elitních, věkově starších běžců, kteří nás nejspíš nikdy nenavštíví a v ničem jim to neublíží. Bohužel je to jen zlomek populace. V ordinaci povětšinou řešíme problémy vyplývající z nesprávné techniky běhu. Nejčastěji jsou to problémy v oblasti hlezenních a kolenních kloubů. Paradoxně ale v poslední době přibývá bolestí zad objevujících se při nebo po běhu. Povětšinou je to způsobeno přemírou sedu během dne, kterou pak nárazovitě kompenzujeme právě během. U výkonnostních běžců může být tento fakt ještě umocněn kvantem naběhaných kilometrů v nevyhovujících tepových frekvencích, které v dlouhodobém časovém intervalu mohou vést k celkovému vyčerpání organismu.“

Jak se lidé staví k prevenci?

„Lidé se k nám většinou dostávají až v okamžiku, kdy řeší konkrétní problém. Do určité míry to chápu, protože v tomto směru stále chybí informovanost stejně jako ve všech oborech, kde chceme získat pravdivé informace, nejen ty uchu lahodící. S jedinci, kteří se rozhodnou pro naše služby, jednáme od začátku na rovinu. Vysvětlujeme jim, že pasivní přístup je řešením, ale pouze krátkodobým. Je to dobrý trychtýř, jak bude následující spolupráce vypadat. Nicméně pro nás a troufám si říci, že i pro ty, kteří si vyberou tu náročnější cestu, je to klíčový okamžik. Neznamená to, že bychom se pak vídali na denní bázi. Naopak. V mnoha případech trochu manuálně napravíme nedostatky, které si běžec nasbírá v rámci stereotypních denních činností, či při běhu. Vysvětlíme mu co je třeba, aby dělal on pro zachování zdraví, při pokud možno nejvyšší výkonnosti, potkáváme se pak už mnohdy jen v cíli závodu a plácáme se navzájem po ramenou, jak to dobře jde :)“